sobota 20. prosince 2014

Ihařin Vánoční Sen

Tu noc hnědovlasá dívenka spokojeně chrupkala ve své drahé postýlce, obklopená plyšáky různých tvarů a barev a ze zdí na ni shlížely plakáty všemožně zmalovaných idolů.
Náhle se vzduch u její postele zavlnil a Iharo zatřásla ramenem bledá ruka patřící postavě v černé kápi, bílých kalhotách a z obličeje šla rozeznat jen brada s pečlivě udržovaným knírkem.
"Vstávej, dítě." promluvila postava hlubokým hlasem. Iharo otevřela oči a prohlédla si postavu v kápi. Měsíc jí svítil do okna pokoje a tak nemusela rozsvěcovat starodávný svícen, který měla u postele stejně jen na okrasu.
"Kaze? Už si zase hrajete s klukama na pedofila a policisty?" promnula si oči.
"Mé jméno je duch Vánoc přítomných." uklonil se duch v kápi. Vzduch se za ním zavlnil a zjevily se dvě další postavy. Drobnější chlapec tyrkysových dlouhých vlasů, které měl spletené do copu, byl oděn do dlouhé bílé košile, padající mu až k nohám, přepásané hnědým páskem. Vedle něj stál vysoký a ramenatý muž s rudými, krátkými a ne příliš upravenými vlasy. Měl rudý kabátek a stejně rudé kalhoty, které se ztrácely ve vysokých černých botách.
"Toto jsou mí bratři. Duch Vánoc minulých a duch Vánoc budoucích." ukázal první duch nejprve na malého chlapce a pak na vysokého rudovláska.
"Výborně. Postavy z mé oblíbené pohádky. Už nikdy si nedám kakao před spaním." zavrtěla Iharo hlavou.
"Iharo!!" zahřímali všichni tři duchové zaráz.
"Ah?" zamrkala dívka.
"Jsi jedna z mála, která ještě zná smysl Vánoc, neodvrací se od nich a má v ně víru. Za to tě čeká odměna." prohlásil duch Vánoc přítomných.
"Ah? A jaká?" pozvedla Iharo obočí.
"Dnes v noci ti my tři ukážeme, co vše děláme a čeho jsme schopni. Ty si pak mezi námi zvolíš a staneš se učněm jednoho z nás." prohlásil duch.
"Ah. Co? To jako za odměnu, že držím Vánoce při životě mám umřít?" rozhodila Iharo rukama.
"Noo." podrbal se duch Vánoc budoucích.
"Tak nějak." kývl jeho drobný bráška.
"Nebo chceš snad trávit čas jako jedna z mnoha loutek osudu a sledovat, jak se tyto svátky mění v komerční automat na peníze čím dál tím víc?" pronesl vážně duch Vánoc přítomnosti. Iharo zamrkala.
"Fajn, beru si minulost." složila si ruce na hrudi. Chlapec tyrkysových vlasů poskočil.
"Vidíš? Já ti to říkal!" dloubl do rudovlasého. Iharo pozvedla obočí nad tím, jak se ti dva najednou začali pošťuchovat.
"Jako fakt? Takhle se chovají normálně?" podívala se Iharo po muži v kápi. Ten přikývl.
"Jsem prostě lepší!" uculil se duch Vánoc minulých.
"Ale tichučko!" vyhrkl duch Vánoc budoucích.
"Od BF0069 k vám je to jak z deště pod okap, dobrou noc." protočila očima Iharo a zachumlala se pod deku.
Další noc se před její postelí opět zavlnil vzduch.
"Ale... Tady už jsme byli včera!" vyhrkl rusovlasý duch Vánoc budoucích. Všichni pohlédli na hnědovlásku, která seděla na posteli.
"Já vím! Je to vážně tím kakaem!" vyhrkla Iharo.
"Pokud nás sem tedy přivedlo kakao... A ne osud..." započal duch Vánoc přítomných.
"Pak nás zdržuješ od práce!" vyhrkl duch Vánoc budoucích.
"Ettoooo." pokrčila nad tím dívka nevinně rameny.
"Kolik sis dala toho kakaa?" optal se drobný duch Vánoc minulých.
"Dvojitou dávku!" vyhrkla Iharo nadšeně.
"Ale no tááák!" ozvalo se trojhlasně.

pátek 19. prosince 2014

Hromadná Honba

"Do minuty se všichni sejdou v obýváku, každý bude mít věci, které potřebuje na balení dárků. Pak se všichni zavřou ve svých pokojích a budou balit. Dokud se opět tady, v obýváku všichni nesejdou, vyhlašuji zvýšenou krizovou opatrnost pohybu po celém domě!!"
"Jasan!" vyhrkli všichni a rozprchli se po domě.
"Nůžky! Nůžky! Nůžky!!" lítal Tsuki.
"Páska!!!" proletěl okolo něj Yoshi.
"Papíííííííír!" Kaze nastartoval světelnou rychlost.
"Nůžky..." zklamaně se zasekl Tsuki a sledoval, jak Ryota vzal z kelímku poslední. 
"Zkus kuchyni." mrkl na něj Ryota a hnal se pro lepící pásku.
"Nezkoušej, ty mám já!" křikl Bran a rozhlížel se po stužce. 
"Pět! Čtyři!" 
"Mám je!" zaječel Tsuki a natěšeně mával manikůrkama. 
"Dva..."
"Moment!!!" zaječel Kaze, ale pak se i on přiřítil do obýváku.
"Jedna... STOP" vyhrkla Iharo. Podívala se okolo sebe.
"Fajn! Do pokojů... TEĎ!" vyhrkla a sama se o překot hnala k dveřím od své skrýše. Ve Vile la Villae bylo náhle ticho. Sam vykoukl tázavě ze své studovny.
"Haló?" pozvedl obočí. Takové ticho neznal. Vyšel ven a nejdřív zaklepal na Kazeho dveře. Kazemaru byl jeho dobrým známým a Sam jej považoval za nejnormálnějšího člena společnosti. 
"NE!!! Vlezeš a ustřihnu ti nos!!" ozval se zoufalý výkřik. Sam poodstoupil ode dveří.
"SVINĚ! TĚ SLYŠÍM!! POČKEJ AŽ SKONČÍ KRIZOVÁ OPATRNOST!! TI DÁM, ČÓROVAT MI HLÁŠKY!!!" ozvala se Iharo z pokoje naproti. Sam se vyjeveně koukl po dveřích, které tam vedly. Rozhodl se neklepat ani tam. Popošel o dveře dál a klepl na Ryotu.
"ZÁKAZ VSTUPU SAKRA!" štěkl Ryota. Sam se otočil.
"ANI NEKLEPEJ!! SEM SE NESMÍ!" vyhrkl Tsuki. Sam se rozpačitě rozhlédl. Stál uprostřed chodby. Na černé dveře ověnčené pavoučkama, za kterými byl pokoj Mizukiho, na ty klepat nechtěl. Ještě by na něj ti pavoučci popadali. Od Brana se ozýval stejný zvuk, jako z ostatních pokojů, plus ještě pohvizdování. No, kdyby měl jít k Yoshimu, umřel by...
"Řekne mi někdo, co se tu sakra dějeeee??" zaúpěl. Ozvaly se vchodové dveře a přes obývák došla Namida.
"Ah, balíme, balíme?" houkla. 
"JO!!" ozvalo se ze všech pokojů. Sam se s pozvednutým obočím podíval na Namidu. 
"Balí se dárky." pokrčila Namida rameny a zalezla k sobě.
"Ah. Ale cavyků kolem toho je, jako kdyby se tu odehrávala hromadná honba. Teda hoňba." povzdechl si a zamířil zpátky ke svému studiu. To ticho bylo nakonec osvěžující.
Po nějaké chvíli se z pokoje nešťastně vynořil Tsuki. Chvíli se rozhlížel a pak vletěl ke Kazemi do pokoje.
"Ty vole!" ujelo zděšeně Kazemu.
"Kaze, prosím,prosím, potřebuju stuhu, moje mi došla a... Jů! Tys mi koupil ty dokonalá pouta? Díky!!" vyjekl nadšeně. 
"Zabiju tě." hlesl Kaze. To už ale vyletěla ze svého pokoje i Iharo.
"Tys mu je koupil? Já myslela, že je kupuju já?!!" vyhrkla.
"Moment! Já myslel, že ty kupuješ tu sadu jezdeckých bičíků!" Rozhodil rukama Kaze.
"Ale ano! Ty jsou přece pro Ryotu!!" vykřikla Iharo. To né.
"Cože?" vyletěl z pokoje Ryota.
"NIC!!" zaječeli Iharo a Kaze unisono, jenže zbytečně.
"Já dostanu bičíky??" rozzářil se jako vánoční stromeček.
"Ne!" vyhrkla Iharo. Ryota zamrkal.
"Teda jo, ale nesmíš to vědět!" zamávala rukama Iharo.
"Nepomáháš tomu, sestro." pronesl s klidem Kaze.
"Eeeeee!" sedla si Iharo na podlahu a pak se rozplácla na zádech.
"Jebať!" vyhrkla. 
"Neříkej dvakrát!" ozvali se Tsuki s Ryotou.
"Pánev!" odsekla Iharo.
"Ne-eříkej dvakrát!" oba se rozprchli do pokojů.
"Jaký jsi koupil?" optala se Iharo Kazeho.
"Modrý a červený, jaký ty?" koukl po ní Kaze.
"Žlutý a fialový." pousmála se Iharo. 
"To je fajn... Aspoň že tak." ušklíbl se Kaze.
Po nějaké chvilce už se všichni sešli v obýváku. 
"Jáj, já se tak těším!" vyhrkl Ryota.
"To já taky!" vyhrkl Mizuki. Kaze, Bran a Iharo se po sobě koukli. 
"No, takže oficiálně ruším předchozí vyhlášku Zvýšené krizové opatrnosti pohybu." prohlásila Namida, která došla jako poslední. 

sobota 29. listopadu 2014

Ubohá Cuketa

"Hele, Cukeťáku, nemaj dneska uvítací studijní den děcka z tý školy, jak tam nastoupil ten tvůj kamarád?" optal se Tsukiho Ryota.
"TO není můj kamarád!" vyhrkl Tsuki okamžitě.
"No jistě, jistě Tsuki, není to kamarád, my víme." ušklíbl se Ryota.
"Jen tak mimochodem, co vyhořel internát, sháněli se učitelé po náhradním ubytování. Budete muset dneska vyzvednout jednoho z těch kluků." nahlásila Iharo.
"Tak kdo se hlásí?" rozhlédl se Kaze.
"Ty?" pozvedl obočí Ryota.
"Ani nápad, Kaze pomáhá v kuchyni!" hlásil okamžitě Bran.
"Takže?" podíval se Ryota po Tsukim.
"Ne, ne, ne, ne! Já... Já mám... Mám už nějakou práci!" vyhrkl Tsuki. Všichni pozvedli obočí. Pak ale Ryota vstal a vyrazil ven. Holt se o to nebožátko postará sám. Jak byl překvapen, když mu přistrčili od pohledu celkem světaznalého a sebevědomého mladého muže. S kapku lehčím vědomím se vracel. Po boku mu šel mladík s krátkými uhlovými vlasy sčesanými na stranu a za brýlemi s tenkými obdélníkovými obroučkami se mu leskly ty nejnebesštější oči, jaké kdy Ryota viděl. Ryota sám se bál, že ten kluk nezapadne, ale rudé potrhané cigaretové kalhoty a černá košile drze rozepnutá a odhalující mírně vypracovanou hruď, a to i v této zimě, to jej ubezpečilo, že bude v pořádku.
"Jak že se vlastně jmenuješ?" optal se Ryota těsně před Vilou.
"Sam." pousmál se "tajemně" mladík. Vešli. První, co dolehlo k jejich uším, byl Cuketa.
"Jo, jo... Práce. Mám teď dost práce se vyhnout bývalýmu okupantovi mý postele. Nemám potřebu poslouchat ubohé výlevy o zlomeném srdci."
Sam se ušklíbl. A to Ryotovi neuniklo. Povytáhl obočí.
"Ty jsi...?" hlesl. Sam kývl.
"Ten samolibý hlas se nezměnil." hlesl potěšeně a vešel přímo do obývacího pokoje.
"No to je sladké, Tsukí, ty sis vážně myslel, že tě budu nenávidět a budu ti vyčítat tak nádherný sex?" pronesl. Tsuki se vyděšeně otočil.
"Ne! Ne! Iharo! Chceme jinýho! Odvolej to! Chceme vrátit a vyměnit zboží!" panikařil.

pátek 21. listopadu 2014

Síla reality

"Takže ty tvrdíš, že máš kluka, jo?" Tsuki se předklonil a dlouze se na Iharo zadíval. Celé to začalo, když tohle trdlo odstartovalo svou kariéru středoškolačky. Už po čtrnácti dnech přišla s tím, že má kluka z vyššího ročníku jiného oboru. A ani teď se toho tvrzení nevzdávala. Proč tedy nikdo z BF0069 toho kluka ještě neviděl? Logicky! Protože to je BAD-Family 0069 !! Už jen ten název musí napovědět, jak moc jsou ti úchylové nebezpeční. Iharo chtěla svého přítele uchránit traumatu a udržet si ho aspoň nějakou chvíli. Tudíž, kdyby jim svého přítele předhodila, tedy představila, dopadlo by to... Špatně. Něco takového ovšem ani jednoho z členů BF0069 nenapadlo a tak prostě Iharo odtrhli od ntb se slovy "Musíme si promluvit".
"Ano." odpověděla Tsukimu Iharo na jeho otázku zcela klidně a dál se opírala do opěradla pohovky, sedíc mezi Kazem a Ryotou. A to byla pozice bezpečná pouze pro ni, Namidu a ošklivky.
"Kluka. Víš co to znamená, že?" prohodil Ryota s obavami.
"Dvě nohy, dvě ruce, jedna hlava, na té hlavě dvě oči, jeden nos, dvě uši, ústa, v ústech jazyk, zuby..." začal opatrně Kaze.
"Jistě že vím, jak vypadá kluk! A vím, jak vypadá můj kluk!" odfrkla si Iharo.
"No, my jen, že..." nadhodil Kaze. Ale nedokončil.
"Představte si to prostě!! Mám kluka! Existujícího! Mluvíme spolu, líbáme se, objímáme se, smějeme se, provokujeme ostatní..." rozhodila Iharo rukama.
"Kluci, myslím, že její schopnost sugesce je opravdu nebezpečně pokročilá." prohlásil smrtelně vážně Tsuki.
"Ale on existuje!" zaúpěla dívka a ohlížela se po pánvi. Tu stihl samozřejmě Kaze schovat ještě než Iharo oslovili.
"Jistě, jistě Iharo. To jednorožci taky." pohladil ji Ryota po rameni. Náhle se z kuchyně vynořil Bran a v ruce držel Iharčin mobil.
"Hele, kluci..." podíval se na trojici "terapeutů" s kapku váhavým pohledem.
"Co je?" podíval se po něm Ryota.
"No, volal..." začal pomalu Bran.
"Kdo?" optal se zvědavě Kaze.
"Ihařin přítel."
Na dívčině tváři zazářil vítězný úsměv, když trojici spadla brada až do sklepa.
"Spokojení?" ladně vstala a sedla si za ntb. Žádná odpověď nepřišla, čímž její dobrá nálada ještě stoupla.

úterý 18. listopadu 2014

Věc: Bývalý

"TO je v háji!!" skučel Tsuki nad Denními Hemzy a převracel stránku za stránkou. Kaze vykoukl z kuchyně, došel k obrovskému křeslu a naklonil se k Iharo v něm sedící.
"Ty víš, jaký to má význam?" hlesl a dále utíral talíř.
"Za těch deset minut jeho ztrápeného počínání jsem na to nepřišla." zavrtěla Iharo hlavou.
"Tsuki! O co ti jde?" houkl Kaze na svého staršího bratra.
"Můj bývalý má nastoupit na místní školu! A já nevím, jestli prošel, nebo ne!" úpěl Tsuki.
"Tak se koukni na jména těch, kteří složili zkoušky. Pokud složil zkoušky, tak logicky prošel." protočil Kaze očima a vrátil se do kuchyně pro další neutřený talíř.
"Ale já nevím, jak se jmenoval!" rozhodil Tsuki rukama.
"A tady se řeší záhada, proč je to Bývalý..." zamumlala Iharo s úšklebkem.

sobota 15. listopadu 2014

Samochvála vs. nohy

Od doby, co nás většina našich členů opustila a začala si budovat kariéru na vlastním písečku, je ve Ville la Villae ticho. Tedy, ne úplné. To by se to nedalo vydržet. Často zde Tsuki a Iharo zkouší, kdo z nich má lepší bedničky a zdali Powerwolf porazí 1D. Souboje jsou časté a tak nějak na denním pořádku i přes to, že Tsuki bývá snad pokaždé poražen a Powerwolf bezkonkurenčně duní celým domem.
"Je tu nuda. Co mi utekl už i Krucifix, tak nemám, koho bych zničehonic znásilňoval." protáhl se Ryota, sedíc na pohovce a koukajíc na vypnutou televizi. Iharo se otočila na své milované točící židli a pro chvilku upustila pozornost od Sensitive Pornograph, které už bez toho znala téměř nazpaměť.
"No, to máš blbý, ale já ti říkala, že i když je to kocour, potřebuje i jinou stravu, než mlíko. Nebo alespoň jiné mlíko, než to tvoje." pokrčila rameny. Ryota na ni upřel svá uražená očička, zasazená do ušmudlaného obličeje, který lemovaly splihlé, mastné vlasy. Nebýt ubohých pět stupňů, nad hlavou mu nyní krouží všemožná havěť.
"To jsem ho měl půjčit Tsukimu? Pche! Moje mlíčko je stokrát lepší, navíc se na mě Krucifix fixoval, to víš!" odvětil. Nadutec.
"Mluvila jsem o mlíku, kterým si většina tvorů zalévá ráno cornflaky. Chápeš?"
"Myslíš to bez příchutě spermií?" pozvedl Ryota obočí.
"Heuréka!" vyhrkla Iharo. Ačkoli se Ryota nemyl, ještě pořád mu to aspoň kapku přemýšlelo. Ale Iharo a nejen ona se báli toho, co se stane, až se ta špína dostane i do ventilků v Ryotově hlavě a ten zbývající, chabě uvažující "rozum" ucpe.
"Ale moje mlíčko je stejně lepší!" založil si Ryota ruce na hrudi.
"Ryoto... Tady jde o výživu." zalomila Iharo ruce. Ale pak se zase vrátila k Sensitive Pornograph. Nemělo cenu se snažit. Bouchly dveře a do místnosti vešel další z věrných.
"Nooo, ty vypadáš." poznamenal Ryota směrem ke Kazemu. Kaze pozvedl obočí.
"To říká smrdící koule potu, jako ty?" rýpl si.
"No dovol?" vyjekl Ryota, "Já jsem krásný, nádherný, úžasný, nepřekonatelný a celkově naprosto k sežrání." vyletěl z křesla. Kaze ho s lehce ironickým pohledem pozoroval a přikyvoval.
"Děláš si srandu, co?" nadhodil.
"Rozhodně ne! Jsem naprosto dokonalý!" prohlásil velkolepě Ryota. Iharo se opět odvrátila od notebooku.
"Ryoto! Tvoje samochvála smrdí víc, než tvoje nohy!"

Xen

"Aah... Xene!!"
...
"U všech kristových mučedníků!! To se nemůžou utišit??" zaskučel Tsuki.
"Nevím, že by ses TY někdy tišil." upozornila jej Namida. Většina členů BAD-Family0069 si po návratu z chaty šlo za svou osobní kariérou. Ale někteří zůstávali a například za Kazem se čas od času zastavil onen záhadný soused, který mu tenkrát tak ochotně půjčil sekačku na trávu.
"Ale já jsem ... Něco jinýho." odvětil Tsuki. To, že do to třískal jeho mladší bratr a on ne jej kapánek iritovalo.

pondělí 4. srpna 2014

Dovolená

"Tak můžeme jet!" uculila se mile Namida. A to nikdy nevěstilo nic dobrého.
"Skvěle! Už se na tvé prarodiče těším!" hodila si Iharo bágl na záda. Všichni ostatní je víceméně jako mrtvolky následovali do autobusu.
Nebylo to tak dávno, co vlastně skoro celá BadFamily přišla o své partnery. A s kým by to nezamávalo.
Tudíž se to Tsuki, Iharo a Namida rozhodli zachránit a odjet na hory, k Namidiným prarodičům.
"Se divím, že prabábi ještě nechcípla." zamumlal Mizuki.
"Ale ticho. Je stokrát hodnější, než moje matka." odfrkla si Namida.
"Ta paní, co Branovi říká protrhlý kondom a mě špatná antikoncepce?" pozvedl Mizu obočí.
"Jo, přesně ta." přikývla Namida.
Vydali se autobusem na cestu.
"Komu se dělá špatně, sedněte si dopředu!" oznámil Yoshi.
"Mě se dělá špatně!" vyhrkl Tsuki.
"Tobě je poslední dobou pořád špatně!" odsekla Iharo.
"Divíš se? Už týden až dva bez sexu? Komu by z toho nebylo na nic?" vřískl Tsuki. V tu chvíli byl málem ubit společností vražedných pohledů.
"Já zapomněl." polkl Tsuki a byl rád, že se krčí vzadu.

Na horách bylo krásně. Ten pátek, co přijeli byl všude klid a mír. Iharo si spokojeně sedla s Yoshim od trávy a sledovali obzor.
"Krása. A ten klid. Balzám na duši a zlomené srdce." zamumlal Yoshi. Iharo přikývla. Ovšem klid dlouho netrval.
"Et tu Brutus?" zasténal Yoshi, když k nim doléhaly dunivé zvuky diskotéky.
"Jdeme! Yoshi! Tsuki má pro nás pokračování té přednášky, co nám tenkrát tak pomohla z depresí!" vyběhl z domku Ryota.
"Bratře, dnes bych si dovolil vynechat." podotkl Yoshi. Nechali ho a ostatní Tsuki odtáhl právě na onu diskotéku, aby se kapku bavili a nesténali při vzpomínkách na své partnery.

"Hele! hele! Mám další!" Tsuki se přihnal k Iharo s plným košem.
"Zlatíčko, tyhle všechny jsou jedovaté." poznamenala dívka bezmocně.
"Ale můj houbařský průvodce tvrdí, že ne!" vyhrkl uraženě Tsuki.
"A nenapsal to náhodou ten samej autor, co tvrdí, že láva je jednou v životě pitelná?" pozvedl Kaze obočí.
"Ne, tomu už nevěřím! Já třeba můžu lávu pít od večera do rána a nic mi není sedm dní v týdnu." odfrkl si Tsuki.
"Taky už z toho máš zápal kostí od debility." odfrkl si Yoshi.
"Zápal kosti od blbosti, bráško." opravil ho Ryota.
"Stejně je to vaše chyba. Dávno už tu pořádní houbaři všechno vysbírali!" odsekl Yoshi nepříjemně. Chtěli s Branem naložit houby do octa s cibulí a pak taky udělat obalované hříbky a tak dál!
"No jo, jenže to bychom museli vstát ve čtyři, abychom v pět byli tady. Ovšem panstvo sotva v šest přišlo domů!" vrčela Iharo. A proto, teď v deset dopoledne měl plný košík jen Tsuki a to proto, že je svým talentem na sbírání těch správných hub chtěl očividně zabít.
"Jdeme domů!" zavelel Ryota. Už ho to "sbírání" nebavilo.

Odpoledne se většina BF0069 rozešla na louky a do lesa relaxovat. Jenže něco tu relaxaci brzy skazilo.
"Nesnáším sekačky!" vyjekla Iharo. Proč utíká z Villy la Villay na hory, kde je v sobotu odpoledne ještě větší kravál?
"Hm." zahuhlal Yoshi. Tomu už bylo všechno jedno.
"Zvykneš si. Večer přijdou cirkulárky." odvětila s úsměvem Namida.

Kazemaru mávl kosou. Tohle oh nebavilo. Doufal, že si užije ticha a vůně čerstvě posekané trávy, ale ta zahrada byla džungle a všichni ostatní ho provokovali sekačkami! On chce taky!
"Hej!" ozvalo se najednou. Kazemaru se otočil.
"Nejsem žádný Hej! Jsem Kokoro Kazemaru!!" zamračeně pozoroval souseda.
"Tak sorry, Kaze. Můžu ti půjčit sekačku, jestli chceš."
"Co za to?"
"Hm..." soused ho sjel pohledem. Kazemaru se zamračil.
"Hele, Kaze, nemáš co ztratit a on je pěkný." ozval se najednou Ryota. Kaze si povzdechl.

"Hele, proč se Kaze tak usmívá?" naklonila se večer Iharo k Ryotovi.
"Jen jsem mu ukázal, co Tsuki sledoval tou přednáškou." pokrčil Ryota rameny.

neděle 6. července 2014

Na zmrzlinu nemusíme

"Idiote!"
"Já za to nemůžu!"
"Na něčem jsme se dohodli!"
"Ale..."
"Slíbil jsi to!"
"Šlo mi o život!"
"Nešlo!"
"Ta ženská měla zbraň!"
"Byla to jen jehla!"
"Mohl jsem vykrvácet!"
"Byl to normální odběr, nic by se ti nestalo!"
"To nemůžeš vědět!"
Vyšli ven, před budovu.
"Tak?" pozvedla Iharo obočí.
"Na zmrzlinu nemusíme, Tsuki opět pokousal sestřičku." povzdechl si Kaze.

sobota 3. května 2014

Ultimátní postup

Přijdu k notebooku s motivy Steina ze Soul Eatru. Z plochy na mě kouká koláž několika yaoi párů.
Zapnu Chrome.
Zapnu ModrýSvět. Zapnu Blog.cz. Zapnu YouTube.
Hodinu koukám na YouTube.
Dalších několik hodin koukám do ModréhoSvěta.
Vypnu záložku s Blog.cz
Večer hodinu před odchodem do postele zapnu Blog.cz a snažím se něco napsat.
Deset minut před odchodem od postele zapomenu psát a koukám na YouTube.

A pak se všichni diví, že Iharo nic nestíhá.
Hlavně že ví, kdy je AnimeFest a kdo všechno tam bude :P

středa 23. dubna 2014

Kalendář

Dny v týdnu:

Pondělí - Den Povzdechů
Úterý - Den Smíření
Středa - Den Krize
Čtvrtek - Den Nadějí
Pátek - Den Veselí
Sobota - Den ještě většího Veselí
Neděle - Den Nářků / Den Kocoviny


Co se týče naší země Tinturionto Sefa, jsou zde dny rozděleny v poměru 4:3 .. Ano, tudíž už v pátek máme volno!

čtvrtek 10. dubna 2014

Zubaž

STŘEDA
"A musím?"
"Ano."
ČTVRTEK
"A musím?"
"Ano."
PÁTEK
"A musím?"
"Ano."
SOBOTA
"Fakt k tý čarodějnici musím?"
"ah, Ano!"
NEDĚLE
"A.."
"JO!! Iharo prostě k tomu zubaři musíš!"
PONDĚLÍ
"Nikam nejdu!" ležela hnědovlasá dívka v posteli a koukala do stropu.
"Ale jdeš!" tahal ji za nohu Kaze.
"Nejdu!" byla pevně rozhodnutá se k posteli třeba přivázat! Ona k čarodějnici nepůjde.
"To s ní byl takový problém vždycky?" naklonil se do dveří Faa. jeden z Ryotových otroků s růžovými vlasy a fialovýma očima.
"Ano, co si pamatuju, nikdy se jí k zubaři nechtělo." povzdechl si Kaze a silně zatáhl. Nic.
"Iharo buď CHLAP! Jdeme tam všichni!" vešel dovnitř Yoshi.
"Všichni?" pozvedl obočí Kaze, ale vzápětí už přikyvoval.
"Tak jo." zahuhlala do polštáře Iharo a vykopala se z postele.

V ordinaci bylo při příchodu BAD Family 0069 prázdno. Sotva však všichni dosedli, bylo tam plno.
"Kdo je další?" optala se sestřička, kterou potkat v noci znamenalo zakousnout se do pouliční lampy a dělat suchou větev. A ANO! POULIČNÍ LAMPY TADY MAJÍ SUCHÉ VĚTVE!!! TY U VÁS NE???
"Slečna Iharo." podal Kaze kartu své malé sestřičky a ta se s odevzdaným svěšením ramen vydala do ordinace.
"Ah. A vy jste...No jistě, z Vily la Villay... Vás můžeme prohlédnout také." usmála se sestřička úsměvem zhnilé haloweenské dýně. Ve všech najednou zatlo. Rychlostí blesku vyskočili na nohy, ale Iharo byla naráz natolik plná energie, že je stihla zamknout.
"Nikam! Když musím trpět já, tak vy také!"

pátek 3. ledna 2014

Tak jsme zpět a živí a je nás moc!

Zdravíme svět. ZA zvuků Jeffreho Stara přinášíme novinky!  BAD Family0069 se dostala kompletně z kocoviny a je na čase vás obeznámit s tím, že přibylo pár nových obyvatel.
Nejprve Ryotovi bývalí otroci, kteří po jeho odmítnutí koruny..
Xian Ypsen Zelo - démon teploty
Laguno - syn královského páru vládnoucímu v Atlantském oceánu
Jelo - siréna
Angel - anděl/šlechtic
Faa - experiment
Safír - démon zpěvů
Neuro - Démon léčitel
Nemo - malý rozkošný démonek (Nevíme čeho)

A pak jsou tu také Kazeho staří známí.. Dvojčata Arito Kurochi Chikage a Norito Akachi Chikage.. No a Kazeho první velká láska, která nebyla naplněná - Zereko.

Což nám připomíná, že jsme nedodělali ani původní sérii představování a stejně asi nedoděláme! xP héhé!!

středa 1. ledna 2014

Znovuzapočnutí odpočítávání 365 dní

A Ryota má pro vás NOVINKU...
Započal nový rok, některým ve Vile la Villae je nehorázně blbě. Jiní nechápou, jak mohli jíst sýrové kuličky s nutelou. Další se proklínají za to, že si strčili do pusy kávovou lžičku skořice a nedali si na to cukr jako někdo chytřejší. A v Álejích je kurwa nablito.

A mimochodem, novej "fórek"
"Kdy zastřelit svého nepřítele? Na Silvestra, neboť ránu všichni považují za DĚLOBUCH!"
ratatatatatatatatatatata